tibetska-vlajka

Obec Mokrý Lom se připojuje dne 10. března 2015 k mezinárodní kampani “Vlajka pro Tibet” a připomíná si tak  56. výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu.
Mezinárodní kampaň “Vlajka pro Tibet” vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996, v letošním roce kampaň v ČR podpořilo 695 obcí, měst, městských částí nebo krajů. Podrobné informace o akci a úplný seznam míst najdete na internetových stránkách www.tibinfo.cz.
V Tibetu jsou desítky let porušována základní lidská práva, včetně systematického potlačování svobody slova, politického a náboženského vyznání, národní a kulturní identity. Tibeťané nemohou používat své státní symboly (například tibetskou vlajku, státní znak), dochází k diskriminaci tibetského jazyka (na úřadech, v nemocnicích a většině škol je úředním či vyučovacím jazykem čínština) a v důsledku cílené migrace čínských obyvatel na území Tibetu také k diskriminaci rasové. Tibeťané se stali menšinou ve své vlastní zemi. Tibeťanům jsou dále odpírána práva na vzdělání (podle oficiální statistiky čínské vlády je míra negramotnosti Tibeťanů starších 15 let více než 50%), právo na zdravotní péči atd. Dochází k cenzuře sdělovacích prostředků a internetu. Lidé jsou zatýkáni, zadržováni a souzeni bez práva na obhájce a řádný soudní proces. Dochází k mučení politických vězňů a k diskriminaci jejich rodinných příslušníků.
V říjnu roku 1949 vyhlásil předseda Ústředního výboru komunistické strany Mao Ce-tung vznik Čínské lidové republiky. O rok později vtrhla do Tibetu čínská vojska a nepočetná tibetská armáda byla zničena v bitvě v Čhamdu. V roce 1959 uprchl 14. dalajlama do Indie, kde později ustanovil tibetskou exilovou vládu. Po jeho odchodu ze země vypuklo v Tibetu povstání proti několik let trvajícím represím a čínské politice, znevýhodňující Tibeťany v jejich vlastní zemi. Dne 10. března 2015 si připomeneme 56. výročí tohoto povstání. Zemřelo při něm přibližně 80 000 Tibeťanů. Více než milion Tibeťanů zemřelo v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech, v důsledku hladomoru apod. Po sérii masových demonstrací v letech 1987-89 bylo v Tibetu na 13 měsíců vyhlášeno stanné právo. Dalajlama se stal ve stejné době laureátem Nobelovy ceny míru, v roce 1990 přijal pozvání prezidenta Václava Havla a poprvé navštívil Československo. V roce 2008 proběhly v Tibetu masivní protesty proti porušování lidských práv, při nichž zemřelo několik desítek Tibeťanů, více než tisíc lidí bylo zatčeno čínskou policií. Tibet je od té doby kvůli obavám z demonstrací spojených s výročím březnového povstání v období od února do května každoročně zcela uzavírán nejen pro turisty, ale i pro zahraniční pozorovatele a média. Za poslední čtyři roky si sebeupálení, jako nejkrajnější formu protestu proti politickému, kulturnímu a náboženskému útlaku ze strany Číny zvolilo 120 Tibeťanů.
Moci aktivně chránit lidská práva ve své i jiných zemích je jednou z výsad doby, ve které žijeme. Oceňujeme, že z programů a zahraniční politiky předních českých politických stran zaznívá lidským právům jednoznačná podpora. Věříme, že Vaše rozhodnutí bude založeno na hodnotách a principech občanské demokratické společnosti, kde lidská práva nejsou podmíněna obchodními a ekonomickými zájmy, ale kde jsou naopak považována za základní a nezbytný prvek ve vztahu s ostatními zeměmi.